#3 Strava jako palivo pro naše buňky
Poslední část rozhovoru s farmaceutkou a terapeutkou funkční a celostní výživy a zdravého životního stylu Annou Fabiánovou je tu! Dočtete se, jaké potravinové doplňky a vitaminy užívat, jak se do změny jídelníčku nakopnout, a nakonec si můžete vzít inspiraci ze zdravých receptů.
Už jste četli první a druhý díl rozhovoru? 💜
Kromě jídla jsou důležité i vitaminy a potravinové doplňky. Které byste bechtěrevikům doporučila?
Mezi základní doplňky při autoimunitním onemocnění patří rozhodně omega 3 mastné kyseliny, a to konkrétně kyselina eikosapentaenová (EPA) a dokosahexaenová (DHA), které působí významně protizánětlivě. Jejich zdrojem ve stravě jsou pouze ryby nebo doplňky z mořských řas, což není zrovna široké spektrum potravin – v populaci jsou také často vidět nedostatečnosti. Naopak spousta i zdravých potravin obsahuje převahu omega 6 mastných kyselin, které v nadbytku působí prozánětlivě. Ani opravdu zdravý životní styl nám tak dostatek omega 3 EPA a DHA, respektive vyvážený poměr omega, nezajistí.
V rostlinné říši najdeme omega 3 zejména ve lněných a chia semínkách, ale jedná se pouze o omega 3 alfa-linolenovou kyselinu (ALA), která sama o sobě nestačí.
Jestli máte dostatek omega 3 si můžete zjistit i pomocí jednoduchého domácího testu.
Jak je to s vitaminem D?
V populaci (asi u 90 %) se setkáváme s velkými deficity tohoto vitaminu, což také hraje roli v rámci správného fungování naší imunity a regulaci zánětlivých pochodů v těle. Vitamin D můžeme čerpat ze sluníčka v naší zemi pouze asi od dubna do října a je k tomu potřeba vystavit po dostatečnou dobu co největší plochu těla – holou kůži – přímým slunečním paprskům, a to bez použití ochranných krémů. Máme-li deficit, běžná denní dávka vitaminu D v suplementech nám pro jeho doplnění obvykle nestačí a je potřeba krátkodobě dávku vitaminu D navýšit, abychom tělo „dosytili“. Z toho důvodu doporučuji minimálně 1x ročně, ideálně ale 2x, hladiny vitaminu D v krvi měřit a dle toho nastavovat dávkování pomocí kvalitního suplementu bez aditiv.
Vhodné je užívat vitamin D3 společně s vitaminem K2, kterého také ve stravě nemáme dostatek, a který pomáhá vitaminu D správně fungovat. Vitamin K2 nás rovněž chrání před usazováním vápníku v cévách, které by jinak mohlo zvyšovat kardiovaskulární riziko.
Ve své praxi ráda využívám zmíněné vitální (medicinální) houby, kam patří například Reishi či Coriolus, které pomáhají regulovat imunitu. Dále také fermentované probiotické potraviny a nápoje, jako jsou domácí kefíry či kvašená zelenina. Nesmím zapomenout také na probiotika, která podporují zdraví střev – což jak už víme je sídlo naší imunity.
„Správná funkce trávicího traktu je (nejen) pro lidi s autoimunitou naprosto klíčová.“
Pak už je nutné řešit individuálně každého daného člověka, jeho způsob stravování, zdraví trávicího traktu (např. i schopnost vstřebávat živiny a správně detoxikovat), celkový životní styl a nutriční deficity. Nejvíce člověku pomůže, když se mu stravování a suplementace ušije na míru.
Je mi jasné, že začít žít zdravě je těžké. Obzvlášť pro bechtěreviky, kteří se s nemocí perou už delší dobu, je podle mě těžké nakopnout se pro změnu. Určitá apatie a zklamání s touto nemocí prostě přichází… Máte nějaký tip, jak začít?
Jídlo má obrovskou moc a změna stravy obrovský smysl! 😊 To je důležité si uvědomit a připomínat každý den. Neznamená to, že má člověk v rámci zdravého stravování přejít na saláty a do konce života jen hladovět, jak je bohužel zdravá strava v populaci často vnímána. Doporučuji vůbec si nemotat hlavu výživovými směry a začít jednoduše tím, že budeme jíst jen skutečné a co nejkvalitnější potraviny. To jsou jednoduše ty, u kterých jsme schopni snadno určit, z čeho se skládají.
Třeba u takového průměrného hamburgeru si po přečtení složení pečiva, masa či dresingu nebudete hned několika surovinami vůbec jistí. Člověk na zdravé stravě netrpí hlady, konzumuje normálně maso, ryby, vejce, zeleninu, ovoce, přílohy, ořechy i jiné potraviny, může dokonce i. (zdravě) mlsat. Pro lepší orientaci jsem sepsala článek Zdravě jíst: jak se zorientovat, kde začít, co a kde nakupovat, ve kterém vysvětluji, co je skutečná (zdravá) potravina, čemu se vyhnout obloukem a přidávám i základní pravidla jak a kdy jíst a kde nakupovat.
V dnešní době seženeme všechny základní potraviny, často dokonce i v BIO kvalitě, běžně v supermarketech. Vytiskněte si jednoduchý seznam potravin, které do jídelníčku patří a nalepte si ho třeba na ledničku, ať ho máte stále na očích. A už jsem to sice říkala, ale každý den si připomínejte, že změna má smysl.
A prozradíte, jak jste vlastně se zdravým stravováním začala vy?
Jé, to je dlouhý příběh, který mě stál roky plácání se ve všeličem rádoby zdravém i naprosto jasně nezdravém. Vyrostla jsem na tuze nezdravé stravě bohaté na sladkosti, uzeniny, bílé pečivo a sladké limonády, která vedla k pěkné závislosti na cukru, nadváze (která se mi dařila držet na uzdě pomocí velmi častého pohybu) a zejména k řadě zdravotních potíží. Už v dětství jsem kolikrát polykala víc léků, než moje babička, která má nespočet nemocí. Na střední škole jsem si kvůli nadváze začala uvědomovat, že se stravou musím něco dělat. Tehdy ale frčely nízkotučné diety, takže jsem se plácala v hrozných dietních pokusech, které sice vedly k úbytku váhy, ale současně i k dalším zdravotním potížím.
V lékové chemii jsem se tak pohybovala odmalička, a právě to mě nakonec nasměrovalo ke studiu farmacie. Vyzkoušela jsem si, že léky mě z mých zdravotních problémů nevytáhnou a dost často na sebe naopak nabalují jiné potíže. Studium farmacie mi přiblížilo, jak svět funguje a že my lidé máme rádi rychlá řešení naších problémů – tedy že rádi zaslepujeme pilulkami příznaky onemocnění namísto toho, abychom řešili jejich skutečné příčiny. Z hlediska dlouhodobého zdraví má ale rozhodně větší smysl pátrat právě po těch příčinách.
Po farmacii jste pokračovala ve studiu?
Ano. Dostala jsem se k samostudiu střevního mikrobiomu, stravy, celostní medicíny a uvědomila si, že na cestě k uzdravení máme obrovské nelékové možnosti. Po farmacii jsem vystudovala Celostní výživu v Kanadě a po návratu do ČR jsem pokračovala ve studiu funkční medicíny a výživy. Zdravotně jsem na tom úplně jinak a dobře vím, že každým soustem můžu své tělo a (milovaný) mikrobiom podpořit.
Dočetla jsem se, že jste momentálně na mateřské. Plánujete do budoucna opět konzultace? Že by se k Vám mohli lidé s Bechtěrevovou nemocí objednat a probrat svůj zdravotní stav?
Ano, určitě se ke konzultacím vrátím. Jsem ráda, když můžu lidem pomoci v hledání jejich cesty ke zdraví a ukázat jim, že sami každým dnem a minutou rozhodují o tom, jak své tělo podpoří.
A na závěr se musím zeptat… Prozradíte mi svůj nejoblíbenější zdravý recept?
To je tedy oříšek. Já miluji všechno dobré jídlo! Miluju i jen samotné borůvky, sklenici kefíru, fermentované limonády, poctivou polévku nebo dobře připravené maso s pečenou zeleninou. Na blog nejčastěji tvořím sladké recepty a z nich můžu určitě doporučit jednoduché ovesné kaše (fermentované) přes noc, které lze ochutit na milion způsobů, zdravé dezerty typu avokádová probiotická pěna, ovocný koláč s drobenkou, cuketový perník z fermentovaného těsta (pozor, je to jednodušší, než to zní! 😊) nebo meruňkovou fermentádu – živou limonádu z čerstvého ovoce.
Zmiňované produkty najdete na Annině e-shopu:
Vitamin D3+K2: https://www.wugi.cz/p/vitamin-d3-k2-v-mct-oleji
Omega 3 EPA a DHA: https://www.wugi.cz/omega-3
Vitální houby: https://www.wugi.cz/vitalni-houby
Fermentované probiotické nápoje – domácí kefíry: https://www.wugi.cz/domaci-kefir
Autor fotografie: @mar Unsplash.com