#1 Invalidní důchod: Co to je? Kdy mám nárok?

Možná se vám o invalidním důchodě zmínil lékař, kamarádka anebo o něm dnes slyšíte poprvé. Já si kdysi myslela, že invalidní důchod dostávají jen invalidé na vozíku. Tak to ale vůbec není. Víte, zda máte nárok?

Co to vlastně znamená brát důchod? Co to všechno obnáší a kdo ho může dostat? Pamatuju si dost přesně svou reakci před pár lety „já ale nejsem žádnej invalida!” V mých očích invalidní člověk byl vozíčkář, ne dvacetiletá holka s Bechtěrevovou chorobou. Ale invalidní důchod můžete dostat teoreticky „na jakoukoli nemoc“, jde totiž o to, jak moc je ovlivněna vaše pracovní schopnost – jak moc váš stav ovlivňuje váš každodenní život. 

Co je invalidní důchod? 

V našem českém důchodovém systému máme 4 důchody – starobní, vdovský/vdovecký sirotčí a invalidní. Jak už jsem nakousla výše, invalidní důchod dostanete v případě, že váš zdravotní stav ovlivňuje vaši pracovní činnost. Stručně řečeno tedy dostáváte od státu peníze za to, že nemůžete stoprocentně vykonávat své zaměstnání.  

Ještě, než vám vypíšu konkrétní nároky, které jsou dané od státu, ráda vám napíšu svou zkušenost. V době, kdy jsem měla vcelku čerstvě diagnostikovaného Béďu, jsem měla onemocnění aktivní neustále. Kromě bolestí zad mě trápil i zánět duhovky v oku, který jsem léčila přes půl roku. Tohle bylo období, kdy od mé lékařky přišla první známka o invalidním důchodu. Vzhledem k mému stavu a neustálé absenci v práci mi doporučila o ID zažádat. A víte, co já tenkrát na to? Tuhle variantu jsem v sobě absolutně zapřela. Invalida? V žádném případě. Nepřipadala jsem si jako invalidní člověk. „Vždyť je na tom plno lidí hůř“, říkala jsem si. Dny, týdny, měsíce utíkaly a můj zdravotní stav byl stále stejný – příšerný. Soukromé fyzioterapie, pomůcky na cvičení, masáže, obstřiky, infuze, taxíky, léky, potravinové doplňky, bederní pásy, berle… to všechno, a ještě daleko víc začalo lézt hrozně do peněz. A tak i moje tvrdohlavé já přistoupilo na pomoc od státu a zažádala jsem o invalidní důchod. 

Pokud si i vy připadáte blbě, že byste měli dostávat nějaké peníze, zkuste se na to podívat jinou optikou… představte si, že máte peníze navíc, které můžete měsíčně investovat do masáží, wellness procedur, budete si kupovat kvalitnější jídlo nebo si zařídíte soukromého fyzioterapeuta či trenéra. Nebylo by to hezký? Já si teda myslím, že jo. Že si každý chronicky nemocný člověk zaslouží mít peníze navíc, aby je investoval pro své zdraví a pohodu. 

Jak poznám, že mám nárok na invalidní důchod? 

Většinou vám ID doporučí ošetřující lékař, který váš zdravotní stav vidí a má tak představu, zda vám ho schválí či ne. Od státu jsou každopádně daná kritéria, která musíte splnit. 

1. Není vám ještě 65 let (podmínky nároku na invalidní důchod podle § 38):

„Pojištěnec má nárok na invalidní důchod, jestliže nedosáhl věku 65 let a stal se

a) invalidním a získal potřebnou dobu pojištění, pokud nesplnil ke dni vzniku invalidity podmínky nároku na starobní důchod podle § 29, popřípadě, byl-li přiznán starobní důchod podle § 31, pokud nedosáhl důchodového věku

b) nebo invalidním následkem pracovního úrazu.“ 

2. Klesla vaše pracovní schopnost nejméně o 35 % (podmínky nároku na invalidní důchod podle § 39: „Pojištěnec je invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nastal pokles jeho pracovní schopnosti nejméně o 35 %.“

Co se považuje za pracovní (ne)schopnost? Jak to poznám? 

Opět vám ráda vypíšu přesné definice, každopádně osobně si myslím, že hodně záleží případ od případu. Je jasné, že pokud musíte být neustále na nemocenské, asi není nad čím přemýšlet. Co ale v dnešní homeoffice době, kdy prostě můžete pracovat z domova nebo si brát sick-days?  Co když máte tolerantního šéfa, ale přesto pociťujete, že nepracujete na 100 %? Jak říkám, vše je podle mě individuální a váš zdravotní stav zhodnotí ošetřující lékař, který píše vaše zdravotní zprávy. Vím, že by mi hodně lidí potvrdilo, že jde ke konci vlastně jen o slovíčkaření. Ale k tomu se ještě dostanu.

Mám tu pro vás přesné definice: 

„Pracovní neschopností se rozumí schopnost pojištěnce vykonávat výdělečnou činnost odpovídající jeho tělesným, smyslovým a duševním schopnostem, s přihlédnutím k dosaženému vzdělání, zkušenostem a znalostem a předchozím výdělečným činnostem. Poklesem pracovní schopnosti se rozumí pokles schopnosti vykonávat výdělečnou činnost v důsledku omezení tělesných, smyslových a duševních schopností ve srovnání se stavem, který byl u pojištěnce před vznikem dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu.

Pokud z toho nejste moc moudří, nevadí. Já se to budu snažit nějak převést do lidštiny a zjednodušit to. Stručně a jasně řečeno, pokud se kvůli Béďovi jakkoli ovlivnila vaše pracovní schopnost, zpozornila bych a konzultovala bych situaci se svým ošetřujícím lékařem. Proberte spolu, co si o tom myslí, zda je vhodné o ID žádat. Pokud si řeknete, že ano, seberete všechny své zdravotní dokumentace a přiložte je k žádosti. Co jsem tak pochopila i z vašich zpráv, bývá důležité, jak vaše zdravotní zprávy pro posudkovou komisi lékař napíše. Když to řeknu hodně obecně, pokud kvůli nemoci nemůžete pracovat a váš lékař do zprávy napíše, že jste relativně v pořádku, nemůžete čekat, že vám ID jen tak schválí. Proč? 

Kdo rozhoduje o schválení ID

O schválení totiž rozhoduje posudkový lékař, který hodnotí podle dokumentace, kterou mu dodáte. Posudkový lékař vás pravděpodobně nezná a ani vás nemusí vidět osobně. Udělá si o vašem zdravotním stavu obrázek podle všech dodaných zpráv a dokumentací. Z těch právě vyhodnotí, jak na tom jste a přihlédne k procentům pracovní neschopnosti. (Pokud trpíte na více onemocnění, procenta se nesčítají, ale přihlíží se k té, která váš zdravotní stav ovlivňuje nejvíce.) Váš osud ale neleží jen v napsaných zprávách od lékaře. Při tom všem se zároveň posuzuje, jak váš zdravotní stav ovlivňuje schopnost vykonávat zaměstnání, využívat vzdělání v praxi nebo se případně rekvalifikovat. Podle toho je možné zjištěná procenta maximálně o 10 snížit nebo zvýšit.

Už z toho máte trochu hlavu v pejru? Tak já to ještě trochu zamotám, pardon. Každopádně našla jsem vám tolik informací, že si je nemůžu nechat pro sebe.

Vytáhla jsem vám kousek z vyhlášky č. 359/2009 Sb., kde se detailně rozepisuje míra poklesu pracovní schopnosti v procentech aneb podle čeho se posuzuje u ankylozující spondylitidy.  

„Při stanovení míry poklesu pracovní schopnosti se hodnotí rozsah a tíže postižení (klinicky i RTG), aktivita procesu, funkční porucha páteře a kloubů, postižení celkové výkonnosti, pohyblivosti, chůze, sezení, stání, schopnost manipulace s předměty, deformity, destruktivní změny. Přitom se přihlíží i k extraskeletálním orgánovým projevům (oční, kožní, slizniční, kardiovaskulární, plicní, neurologické aj.). K hodnocení funkce se používá HAQ, k hodnocení aktivity BASDAI, a přitom se přihlíží i k odpovědi na léčbu. 

Míra poklesu pracovní schopnosti v procentech: 10 % 

S minimálním funkčním postižením – postižení jednoho úseku páteře s minimálním omezením pohyblivosti nebo kombinované minimální postižení páteře a kloubů nebo postižení více než dvou kloubů s minimálním omezením pohyblivosti.

HAQ 0-0,5, BASDAI trvale <4,0 

Míra poklesu pracovní schopnosti v procentech: 15–20 % 

S lehkým funkčním postižením – postižení více než dvou úseků páteře s lehkým omezením pohyblivosti nebo postižení jednoho úseku páteře s lehkým omezením pohyblivosti a postižení více než dvou kloubů s minimálním až lehkým omezením pohyblivosti nebo postižení více než dvou kloubů s lehkým omezením pohyblivosti.

lehce aktivní proces, HAQ > 0,5 < 1,0, BASDAI převážně < 4,0

Míra poklesu pracovní schopnosti v procentech: 30–40 % 

Se středně těžkým funkčním postižením – postižení více než dvou úseků páteře se středně těžkým omezením pohyblivosti nebo postižení jednoho úseku páteře s těžkým omezením pohyblivosti nebo ztuhlostí nebo postižení jednoho úseku páteře se středně těžkým omezením pohyblivosti a postižením více než dvou kloubů s lehkým až středně těžkým omezením pohyblivosti kloubů nebo postižení více než dvou kloubů se středně těžkým omezením pohyblivosti.

středně aktivní proces, HAQ > 1, 0 a > 1,5 , BASDAI > 4,

Míra poklesu pracovní schopnosti v procentech: 45–60 % 

S těžkým funkčním postižením – ztuhnutí několika úseků páteře, silně aktivní proces nebo postižení všech úseků páteře s velmi těžkým omezením pohyblivost nebo stavy se ztuhnutím jednoho úseku páteře, omezeným rozvíjením hrudníku, fixovanou hrudní kyfózou a s funkčně významným postižením více než dvou velkých kloubů, stavy se středně těžkým omezením hybnosti.

dlouhodobě aktivní proces, HAQ > 1,5, BASDAI >4,0

Míra poklesu pracovní schopnosti v procentech: 65–75 %

S velmi těžkým funkčním omezením – ztuhnutí všech úseků páteře, na RTG nález bambusové páteře nebo stavy se závažným postižením páteře a s funkčně závažným postižením více než dvou kloubů nebo těžké destruktivní změny více než dvou kloubů s velmi těžkým omezením pohyblivosti až ankylózou nebo stavy s funkčně závažnými poruchami ventilace, stavy s trvalou vysokou aktivitou procesu, těžkým omezením pohyblivosti,

HAQ > 1,5, BASDAI > 4,0

Tak a to je pro dnešek všechno. Je toho dost, že? Snad je pro vás vše přehledné. Kdyby vás cokoli zajímalo, ptejte se a pište do zpráv nebo do komentářů na sockách. V příštím článku jsem si pro vás připravila grafy z vašich zkušeností s invalidním důchodem. ❤️ Probereme taky, jak si o ID zažádat, kam poslat papíry, co nezapomenout a tak dále. Pokud byste byli nedočkaví, veškeré informace můžete samozřejmě najít i na webových stránkách ČSSZ, třeba zde máte invalidní důchody podrobně.

Autor fotografie: @aleksandra Unsplash.com

Zdroje:

https://www.bechterevovanemoc.cz/wp-content/uploads/2020/06/Invalidn%C3%AD-důchod.pdf

https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2009-359

https://is.muni.cz/el/1431/jaro2016/Bi4011/um/Projekt_3_2015_Bechterev_FINAL.pdf

 https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2009-359

 https://www.zakonyprolidi.cz/cs/1995-155

https://www.cssz.cz