Hormony jsou propojené s celým tělem

Ve škole nás naučili pojmy jako estrogen, progesteron a testosteron, ale už nám nikdo nevysvětlil, k čemu hormony vlastně jsou a proč bychom si měli dát pozor na hormonální dysbalanci. A tak pojďme dnes více do hloubky s Eliškou Hosnedlovou, certifikovanou Integrative Health Practitioner.

Eliško, pojďme od základů. Co to hormony jsou a jakou mají v našem těle funkci? 

Pojďme, ráda vše objasním. Hormony jsou produktem endokrinních žláz, které v těle přenášejí informace z jednotlivých tkání. Mezi takové žlázy patří třeba hypofýza, nadledviny, štítná žláza, slinivka břišní, varlata u mužů a vaječníky u žen. Hormony jsou často mezi lidmi chápány jen jako ty reprodukční, ale tak to není. Naopak nás ovlivňují snad ve všem, na co si vzpomenete. Podílejí se na našem metabolismu, náladě, hladině energie, reprodukci, regulují krevní cukr nebo naši tělesnou teplotu. Jsou různě propojené s celým tělem – takže například zmiňované reprodukční hormony nezastávají jen pohlavní funkce, ale starají se i o naše kosti, svalstvo, psychické rozpoložení i pozornost.

Je to komplexnější, než by člověk pomyslel. Jak se liší hormonální výbava u žen a mužů? 

Na úvod je důležité říct, že žádný hormon není ryze ženský nebo mužský. Ženy i muži mají estrogen a progesteron, jen u mužů se vyskytuje v menší míře. Obdobně je na tom pak i testosteron, který je u mužů vyšší a u žen nižší. Rozdíl je také mezi funkcí – estrogen a progesteron v průběhu menstruačního cyklu u žen zajišťují, aby bylo tělo připraveno na oplodnění a těhotenství. U mužů pak testosteron ovlivňuje reprodukční vývoj pohlavního ústrojí. 

Já se trochu pozastavím u žen. Pánové jistě prominou. Několikrát jsem se setkala s tím, že žena vůbec neznala nebo nechápala svůj cyklus. A přiznávám, že i já jsem byla před otěhotněním překvapená, že můžu počít jen v určitou chvíli, a ne za celý cyklus, jak mě všichni děsili už od školy.

Je pravda, že se mluví více o antikoncepčních metodách než o samotném cyklu. Takže se vůbec nedivím, pokud v tom má někdo hokej. Ale troufám si tvrdit, že když žena pochopí svůj cyklus, plno věcí ji začne dávat smysl. Myslím tím hlavně její nálady, emoce, energii atd. Dnes se často užívá pojem cyklická žena, protože s každou fází dochází v ženském organismu ke změnám, které ovlivňují vše od našeho prožívání až po způsob, jak dokážeme pracovat a uvažovat.

Nicméně z pohledu fyziologie začíná cyklus prvním dnem krvácení tzv. menstruací. Děložní sliznice opouští organismus (pokud nedošlo k oplození vajíčka spermií). Následuje folikulární fáze, během níž stoupá hormon estrogen, díky kterému děložní výstelka opět roste a zesiluje a zároveň začínají zrát folikuly ve vaječnících. Jeden z folikulů začne dominovat nad ostatními a vytvoří vajíčko. Zhruba v polovině cyklu se zvýší LH (luteinizační) hormon což přiměje vaječník uvolnit zralé vajíčko. A toto období nazýváme ovulací. Vajíčko opouští folikul a usazuje se v děloze, kde může být oplodněno. Po ovulaci se ze zbylého útvaru ve folikulu (žlutého tělíska) tvoří hormon progesteron. Ten pak připravuje dělohu na potenciální oplodnění. Pokud k oplodnění nedojde, hladiny hormonů klesají, děložní výstelka se odlupuje, opouští tělo a přichází opět menstruace. Celý tento cyklus trvá průměrně 25-35 dní. 

A k tomu početí – udává se, že žena může otěhotnět přibližně 3-7 dní před nástupem ovulace a až 1 den poté. Ale záleží, jak dlouhý cyklus daná žena má. Vždy je třeba plodné období u sebe zjistit přesně například pomocí bazálního teploměru nebo sledováním cervikální tekutiny. 

Chápu tedy správně, že se v každé fázi cyklu chová žena jinak? 

Přesně tak. Folikulární fázi (fáze po menstruaci) je dobré využít pro začínání nových projektů a výzev. V našem myšlení totiž díky estrogenu převládá logika a systematičnost – v téhle fázi se nejvíce podobáme mužům. 

Ovulace je z evolučního hlediska doba pro početí, a právě i z tohoto důvodu působí ženy krásnější a přitažlivější. A hlavně se tak i samy cítí. V této fázi dokážeme lépe komunikovat, jsme naprosto připravené pro pohovory i schůzky a fungování v týmu. 

Luteální fáze naopak může (ale nemusí) být pro ženy náročnější. Tzv. premenstruační období obvykle spojujeme s výkyvy nálad, chutěmi a plačtivostí. Pro nás ženy je přirozené, že jsme v tuto dobu smutnější a citlivější, ale nemělo by nás to nijak omezovat v běžném fungování. Zároveň v této fázi převládá kreativita, chuť mít vše zorganizované, uklizené a dokončené. 

A s příchodem menstruační fáze mohou ženy pociťovat touhu uzavřít se do sebe. Je dobré v této době myslet na odpočinek a zpomalení, abychom nabraly sílu na další cyklus. 

A jaký mají cyklus muži? Také jedou na měsíční bázi?

Muži fungují na bázi 24 hodin. Je pravda, že mužský hormonální cyklus ještě není tak prozkoumaný a změny testosteronu nejsou tak dramatické a viditelné jako u žen, ale víme, že testosteronové cykly fungují během dne. Muži mají největší hladinu testosteronu po ránu. Po probuzení přichází energie, motivace, okamžitá soustředěnost, soutěživost i komunikativnost. V tuto dobu jsou muži nejvíce náchylní se rozzlobit, což může ovlivnit jejich celý den. Během poledne pak testosteron mírně poklesne. Stále ale dominuje soustředěnost, optimismus a muže už jen tak něco nerozhodí. Navíc je otevřenější práci s ostatními, což se hodí např. na pracovní schůzky. A pak přichází večer a s ním největší pokles testosteronu. Na muže tedy přichází únava a pasivita, má větší chuť trávit doma čas s rodinou a odpočívat. Pro zajímavost ještě dodám, že podle některých vědců testosteron kolísá i během jednotlivých měsíců – jeho vrchol vychází na říjen a největší pokles přichází v dubnu.

Jak poznám, že jsou mé hormony v nerovnováze? 

Je to různé. Záleží totiž, jaké hormony nejsou v rovnováze – ne vždy se jedná o ty reprodukční. Někdy se jedná o štítnou žlázu, dysregulaci (porušená regulace, pozn. red.) krevního cukru nebo třeba nadledviny v důsledku nadměrného stresu. Ale kdybych to dala do nějaké obecné roviny tak mezi typické příznaky hormonální nerovnováhy (pro muže i ženu) řadíme: 

• Nedostatek energie
• Nízká sexuální touha
• Vypadávání vlasů
• Výkyvy nálad
• Náhlé přibírání nebo hubnutí

U žen se navíc nerovnováha podepisuje zejména na menstruačním cyklu např. ztráta menstruace, nepravidelnost, PMS nebo bolesti.

Zjistila jsem, že plno žen s Bechtěrevovou nemocí pociťuje před nástupem menstruace nebo při ovulaci bolesti zad či kloubů. Dá se tomu nějak předejít?

Bolesti kloubů a svalů během ovulace nebo před menstruací mohou být důsledkem změn hladin hormonů estrogenu a progesteronu. Výkyvy někdy bývají dost výrazné a ženy to nemusí snášet dobře. V druhém případě bývá za podobné nepříjemné projevy zodpovědná zvýšená hladina prostaglandinů. Jde o látky podobné hormonům a hrají klíčovou roli při vytváření zánětlivé odpovědi, když chrání tělo při bolesti nebo zranění.

Prostaglandiny nám ženám během cyklu pomáhají stimulovat ovulaci a zajišťují, aby se děloha správně stahovala. Pokud se však zánětlivá reakce vymkne kontrole, hladina prostaglandinů stoupá a může to doprovázet vlnu nepříjemných projevů. Nejvíce to můžeme pozorovat právě v určitých fázích cyklu, jako je ovulace nebo menstruace, kdy prostaglandiny zaujímají svoji roli. Zánět může být způsoben jednak nějakou nemocí, zraněním, nezdravým životním stylem, střevní dysbiózou nebo v důsledku propustného střeva. Typicky se zánět zvyšuje kvůli nerovnováze tuků omega 3 a omega 6 z naší stravy.

Musím se usmívat, že se vše točí okolo stravy…

Je to tak. Poměr omega 3 a omega 6 jsou by si měli lidé ve stravě hlídat. Přestože jsou oba druhy nezbytné pro funkci těla, omega 6 mají spíše prozánětlivý efekt a jeho nevyvážený poměr s omega 3 pak může zánět zvyšovat. 

Největším zdrojem omega 6 jsou:

• rostlinné oleje typu slunečnicový, řepkový
• průmyslově zpracované potraviny
• fast food apod. 

I konzumací ořechů a semínek získáváme omega 6 také, ale ne v takové míře, aby to nějak výrazně ovlivnilo zánět, takže se jejich konzumace tolik bát nemusíte.

Pro snížení zánětu a zlepšení cyklu doporučuji zvýšit příjem hořčíku, zařadit zázvor, kurkumu a další protizánětlivé potraviny. A přidat omega 3:

• mořské ryby 
• chia semínka
• ale často bude třeba i suplement

Někdy pomáhá na určitou dobu vyřadit klasické konvenční mléčné výrobky, které mají taktéž prozánětlivý efekt a postupně je zařazovat zpátky, ideálně ve formě farmářských výrobků, a sledovat reakce těla. 

Co je ještě dobré užívat pro naše hormonální zdraví? 

Doporučuji v potravinách nevynechávat žádnou z makroživin (bílkoviny, tuky a sacharidy, pozn. red.) – všechny jsou pro naše hormony nezbytné. Mezi nejlepší zdroje tuku patří třeba mořské ryby, extra panenský olivový olej, avokádo, ořechy a semínka. Kvalitní sacharidy jsou brambory, batáty nebo minimálně zpracované obiloviny. A samozřejmě veškeré druhy zeleniny. Pro hormony je velmi důležitá brukvovitá zelenina (kapusta, květák, zelí, růžičková kapusta), která podporuje přirozenou detoxikaci těla. Také doporučuji třeba špenát nebo rukolu jako zdroj hořčíku. A také ve své kuchyni pravidelně zařazujte protizánětlivé koření a bylinky. 

Určitě je také dobré podívat se na živiny, které nejsme schopni pokrýt stravou – omega 3, hořčík, vitaminy skupiny B, vitamin D či zinek. To pak doporučuji suplementovat. 

A je naopak něco, co našim hormonům škodí?

Hormony jsou nejvíce ovlivňovány tím, co jíme, jak žijeme, jak se stresujeme, hýbeme apod. Nemusí to být vždy jednotlivé potraviny jako spíše celkový přístup a životní styl. Každému může fungovat něco jiného, ale často u svých klientek vidím problém v tom, jak probíhá jejich den. Ráno začínají kávou, bez snídaně jdou běhat nebo rovnou pracovat, po několika hodinách si dají první jídlo. Po obědě přijdou silné chutě na sladké spolu s výraznou únavou. Opět káva, dvě, tři. Večer si něco málo uzobnou a večer před spaním mívají problém s přejídáním. 

Není to takto pravidlem, ale hormonům celkově neprospívá stres, ať už v podobě problémů ve vztahu, v práci, ale také stres pocházející z nadměrného cvičení a nedostatečného energického příjmu. Ze stravy bych jmenovala jako největší škodiče hlavně průmyslově zpracované potraviny, které například zhoršují signalizaci hormonů a zhoršují inzulínovou rezistenci, podobně jako nadbytek cukru. A z praxe vím, že velká dávka kofeinu a dalších stimulantů také není dobrou volbou.

Velkým tématem je hormonální antikoncepce (HA). Proč je HA takový strašák a co všechno dělá s naším tělem? 

Největší potíž s HA vidím v tom, že dívky a ženy často nejsou dostatečně informované o tom, co hormonální antikoncepce dělá s jejich tělem a do jaké míry to ovlivňuje jejich zdraví.

Hormonální antikoncepce má primárně sloužit jako ochrana před početím, ale bývá předepisována na nejrůznější hormonální problémy od silné menstruace až po PCOS nebo ztrátu menstruace. Po nasazení HA často potíže zmizí, akné se zlepšuje a krvácení přichází pravidelně každý měsíc, takže vše vypadá v pořádku. Problém je ale v tom, že antikoncepce nesrovná hormony, pouze je „vypne“ a nahradí je těmi syntetickými. 

Během zdravého cyklu se hladiny hormonů mění a přichází pravidelně ovulace, což je jeden z nejdůležitějších ukazatelů ženského zdraví. Při nasazení HA je ale funkce našich hormonů pozastavena (a s nimi i ovulace). Menstruace, která přichází na pravidelné bázi je vlastně jen krvácení z vysazení. V důsledku nulové proměnlivosti hormonů ženy často uvádí, že během braní antikoncepce vůbec nic necítí. Pokud se tyto léky nasadí na nějaké problémy, po vysazení se s největší pravděpodobností zase vrátí, protože je nic nevyléčilo, pouze jsme zakryli projevy těla. Hormonální antikoncepce by tedy neměla být náplastí pro naše problémy, měla by pouze fungovat jako ochrana před těhotenstvím. I tak ale existuje mnoho nehormonálních forem antikoncepce, které nijak nenarušují ženský reprodukční systém, cyklus ani ovulaci. Kromě zmíněných problémů nemůžeme zapomínat na všechna rizika, které se nesou s HA. Jako je zhoršení inzulínové rezistence, narušení střevního mikrobiomu, zvýšení rizika rakoviny prsu nebo žlučové kameny a onemocnění žlučníku. Důležité je nepřijímat informace, zda je hormonální antikoncepce dobrá nebo špatná, ale zjistit si všechna fakta, zhodnotit pro a proti a udělat si vlastní názor. 

Předpokládám, že i tělíska a podobné věci jsou stejně problematické? 

Na trhu je teď mnoho podob hormonální antikoncepce, ať už to jsou pilulky nebo náplasti. I některá tělíska obsahují syntetické hormony. Někdy jde o přijetí progestinu, někdy je to kombinovaná forma progestinu a estrogenu. Pokud do těla dostáváme cizí hormony, vždy to do nějaké míry ovlivní naše vlastní.Nitroděložní tělíska mohou být hormonální, ale existují i verze bez přidaných hormonů. Stále je ale potřeba si uvědomit, že máme v těle cizí předmět, konkrétně plast obalený v mědi. Po jeho zavedení můžete pozorovat špinění během cyklu, nepravidelnou menstruaci, větší bolesti nebo křeče, záleží na těle a naší citlivosti na cizí předměty. V neposlední řadě může tělísko ovlivnit ženský vaginální mikrobiom.

Jak se tedy žena může chránit proti početí?

Možností je mnoho, ačkoli nás je nikdo ve škole moc neučil. Ať už se jedná o cervikální pesar či diafragma nebo spermicidní gely (u těch ale opatrně, také mohou narušovat vaginální mikrobiom). Já považuji za ideální formu antikoncepce symptotermální metodu. Jde o kombinaci měření bazální teploty a sledování cervikálního hlenu, kdy žena pozná svoje tělo téměř do detailu a dokáže zjistit své plodné dny. To vidím jako nejpřirozenější a nejlepší řešení v kombinaci třeba ještě s dalšími prostředky – pro pocit jistoty.

Když se vrátím ještě k HA. Může nějak ovlivnit autoimunitní nemoc? Rozpoutat ji, uklidnit, zhoršit…

Aby se u nás projevila autoimunitní nemoc je potřeba spouštěč. A to bývá nejčastěji např. stres ve škole, rozvod, těhotenství, infekce anebo mám od klientek zkušenost s vysazením hormonální antikoncepce, kdy se jim problémy začaly poprvé objevovat.

Musíte si představit, že HA je pro tělo tak trochu šok. Takže ano, může se podílet na rozpoutání autoimunity. Jak už jsem zmiňovala, ovlivňuje také střevní mikrobiom – podílí se na nerovnováze a může podpořit vznik propustného střeva. Tím se pak zvyšuje zánět v těle, zhorší se inzulínová rezistence a mnoho dalšího. Největší potíže se začínají projevovat hlavně po vysazení, kdy tělo začne fungovat samo bez zásahu. 

Je u autoimunitní nemoci větší riziko, že se pak vyklube ještě například PCOS (syndrom polycystických ovarií) nebo endometrióza?

Těžko říct, zda obecně autoimunitní onemocnění souvisí s endometriózou nebo PCOS, ale určitě tam může být nějaká spojitost, minimálně u určitých druhů onemocnění. V případě PCOS vnímám největší souvislost například s diabetem I. typu. Imunitní systém napadá buňky produkující inzulín ve slinivce břišní, což pak může vést k vysoké hladině cukru v krvi a k její nedostatečné regulaci. Inzulínová rezistence a vysoký inzulín se pak podílí na vyšší produkci hormonů androgenů v organismu, tedy hlavním znakem PCOS. Potom třeba Hashimoto (autoimunitní onemocnění štítné žlázy), které se projevuje její nedostatečnou funkcí. Štítná žláza hraje důležitou roli v dalších hormonálních změnách a její zpomalená funkce může ovlivnit produkci dalších hormonů nebo může dokonce vést k poruchám menstruačního cyklu. 

Endometrióza je sama o sobě úzce spojena s funkcí imunitního systému a se zánětem. Dokonce se řeší, zda by se neměla řadit mezi ostatní autoimunitní onemocnění. V tomto případě nemůžeme vynechat ani geny a to, co se dělo v prenatálním období. Podobně jako u jiných autoimunitních nemocí mohou toxické látky významně ovlivnit rozvoj endometriózy. Pokud má žena určitý předpoklad pro vznik endometriózy a imunitní systém je nějak narušen (třeba v důsledku jiné autoimunity), může to časem vést k projevům endometriózy. Střevní dysbióza, která je častým spojovníkem osob s autoimunitou, může podporovat estrogenovou dominanci a tím projevy endometriózy zhoršovat.

Eliško, jste certifikovaná Integrative Health Practitioner. Můžete o téhle pozici prozradit víc?

Moc ráda. Integrative Health Practitioner je mezinárodní kurz pod vedením Dr. Stephena Cabrala. Jedná se o kombinaci tradiční ajurvédy (indické lékařství, pozn. red.) a integrativní a funkční výživy. Je to vlastně takový komplexní přístup ke stravě a životnímu stylu, což pak v důsledku mění i celkový pohled na různé potíže a nemoci. Musím ale říct, že i když mi tento kurz dal dost informací a vhledů, určitě se v této oblasti plánuji dál posouvat a studovat, co to půjde. Nejvíce se samozřejmě učím od svých klientek a klientů, které doprovázím na cestě k hormonálnímu zdraví v Centru Návyků. 

Co Vás na hormonech nejvíce fascinuje? 

Nejvíce mě na hormonech baví, jak je všechno propojené a komplexní. Zároveň se mi líbí, jak my sami můžeme hormonální zdraví (stejně jako jiné pochody v našem těle) ovlivnit naším přístupem a stravou. A že někdy i malé změny dokážou udělat obrovský rozdíl. 

Chtěla byste čtenářům ještě něco vzkázat? 

Ráda bych všem ženám i mužům vzkázala ať poslouchají své tělo a řídí se tím, co jim říká. Často se snažíme ignorovat veškeré projevy a nějak je „přejdeme“. Ale takové rozhodnutí se nám většinou vrátí i s úroky. Takže vnímejte, co se s vámi děje a dělejte to, co vám vaše tělo tiše radí. Ženám bych pak navíc ráda vzkázala ať se nebojí zpomalit. Zkuste samy sebe více vnímat a uvědomit si, že naše cykličnost nás skutečně ovlivňuje v každodenním životě, takže je úplně v pořádku, že se vám občas nechce vylézt z postele a jiné dny byste chtěly změnit svět. Nebojte se cykličnost využít ve svůj prospěch.

Otázky čtenářů: 

Zdroje a studie, které si určitě přečtěte: 

https://www.myhormonology.com/learn/male-hormone-cycle/

https://www.focusboosterapp.com/blog/the-male-hormone-cycle-can-low-testosterone-kill-mens-productivity/

https://drlisawatson.com/problems-with-pill-nutrient-depletion

https://www.hormonehealingrd.com/blog/side-effects-hbc

https://www.britannica.com/story/how-do-birth-control-pills-work

https://www.forthwithlife.co.uk/blog/is-hormonal-contraception-masking-underlying-female-hormone-issues/

https://www.medicalnewstoday.com/articles/320213

https://prirozenaantikoncepce.cz/nehormonalni-antikoncepce/

https://www.naturalcycles.com/cyclematters/birth-control-effectiveness-explained